Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tatraplán

23. 10. 2008

Tatraplan was the name given to the Tatra T600 automobile.

Post World War II, Tatras continued to be built; the factory was nationalised in 1946 after the Communist takeover. Although production of prewar models continued, a new model, the Tatra T600 Tatraplan was designed in 1946-47 by Josef Chalupa, Vladimír Popelář and Hans Ledwinka. The name of the car celebrated the new Communist planned economy. After two prototypes 'Ambrož' (December 1946) and 'Josef' (March 1947) it went into mass production in 1948. In 1951, the state planning department decided that the Tatraplan should henceforth be built at the Skoda Auto plant in Mlada Boleslav, leaving Tatra to concentrate on truck assembly. This was quite unpopular with the workforce at both plants: as a result Skoda built Tatraplans for one year only before the model was discontinued in 1952.

The Tatraplan had a monocoque streamlined six-seater saloon body with a Cd of just 0.32. It was powered by an air-cooled flat 4 cylinder 1,952 cc rear engine. 6,342 were made, 2,100 of them in Mlada Boleslav.

 

 

 

 

Tatra 600Tatraplan byl automobil vyráběný firmou Tatra v letech roku 19471951 a následně v roce 1952 firmou Škoda Mladá Boleslav.

Tatraplan měl původní označení Tatra 107, čímž byla zdůrazněna jeho přímá návaznost na předchozí aerodynamické vozy z KopřivniceT 77, T 87 a T 97. Vývoj Tatraplanu začal po druhé světové válce a vůz měl navázat na úspěchy a tradici do té doby vyráběných aerodynamických vozů. Přitom však měl být jejich lacinější verzí, která by zároveň nahradila i v té době už poněkud zastaralou Tatru 57, jejíž výroba v té době končila. Pozdější označení Tatra 600 vycházelo z nové koncepce číslování vozidel firmy Tatra, která osobním vozům přidělovala číselnou řadu začínající číslem 600.

První prototyp s familiární přezdívkou „Ambrož“ byl dokončen už koncem roku 1946, začátkem roku 1947 byl vyroben druhý s označením „Josef“. Na základě získaných zkušeností s těmito vozy následovaly už pozměněné prototypy T 107 se silnějším motorem o objemu 1 952 ccm (38,2 kW – 52 koní) a s několika technickými i karosářskými vylepšeními. Tyto vozy byly představeny veřejnosti ješte v roce 1947 na pražském autosalónu, kde ihned vzbudily velký ohlas. Vozidlo však v té době ještě neabsolvovalo potřebné zkoušky, takže zájemci měli počkat až na zahájení sériové výroby v roce 1949.

I když se T 600 nevyráběla ve velkých sériích, zaznamenala i značný obchodní úspěch v zahraničí, což bylo podmíněno i mnoha úspěchy, které vozy dosáhly na sportovním poli. Tatraplan se vyvážel do mnoha zemí v Evropě a některé dodávky směřovaly i do zámoří. V Československu však sloužil jako služební vůz pro státní a stranické funkcionáře a pro běžné motoristy byl nedostupný, což souviselo se změnou politické situace po únoru 1948.

Tatraplan se vyznačoval na svou dobu moderní konstrukcí s několika pokrokovými prvky. Byl například jedním z prvních vozů, který měl pontonový tvar karosérie. Karosérie byla ocelová, samonosná, už bez dřevěnné konstrukce. Zajímavostí bylo i přední dvojdílné šípovité sklo bez středního sloupku, vprostřed utěsněné jen úzkým pryžovým profilem. Přední náprava byla tvořena dvěma příčnými poloeliptickými listovými pružinami, řízení bylo převáděno ozubeným hřebenem, což přispělo k lehkému ovládání vozů. Zadní náprava byla výkyvná, odpružená příčnými torzními tyčemi. Čtyřstupňová převodovka se synchronizací 2. až 4. převodového stupně se ovládala řadicí pákou umístěnou pod volantem.

Motor byl čtyřválcový, typu boxer, s poměrně vysokým objemem jednotlivých válců (vrtání 85 mm, zdvih 86 mm), chlazený jedním axiálním ventilátorem, který byl zpočátku poháněn kuželovým ozubeným převodem, u pozdějších vozů pomocí klínových řemenů; pritom bylo změněno i uspořádání ventilátoru s horizontální osou (předtím měl osu vertikální). Při této úpravě byl motor osazen i dvěma karburátory, což prospělo i dynamice vozu. Celý agregát byl do karosérie uložen na mohutných pryžových blocích. Aerodynamicky zdařile tvarovaná karosérie se zapuštěnými reflektory, kličkami i závěsy dveří měla v té době špičkovou hodnotu součinitele odporu vzduchu 0,32 až 0,33, což je hodnota, kterou dosahovaly vozy jiných firem až o mnoho let později. I díky tomu dosahoval Tatraplan (přes poměrně slabý motor a při svých rozměrech) rychlosti až 130 km/h. V pozdějším období, při použití nového motoru Tatra 603, byly vozy T 600 (zpravidla ve službách bezpečnosti) schopny dosahovat rychlost hodně přes 170 km/h. V rámci vývoje T 600 byl v Kopřivnici vyzkoušen i prototyp s vznětovým motorem; i to byl v té době průkopnický počin. Tři v roce 1952 vyrobené vozy Tatraplan Diesel měly výkon 31 kW (42 k) a dosahovaly rychlost 125 km/h.

I přes poměrně hlučnější motor patřil Tatraplan díky dobrému odhlučnění k vozům s nejmenším vnitřním hlukem; vliv na to měl i zavazadlový prostor umístěný za zadními sedadly a oddělený samostatnou přepážkou. Prostor pod přední kapotou byl určen jen pro příruční zavazadla, místo tu zabíralo hlavně rezervní kolo (bylo sem možno umístit 2 rezervy), nářadí a palivová nádrž. V přední časti byl ještě umístěn chladič oleje.

V roce 1951 byla výroba Tatraplanu nekompetentním rozhodnutím Ministerstva průmyslu centrálně plánovaného československého hospodářství v Kopřivnici zastavena a převedena do Mladé Boleslavi. Tatraplany vyráběné ve Škodovce si však velmi rychle pokazily své dobré jméno vinou zhoršení kvality výroby, kvůli čemu o ně postupně klesal zájem v zahraničí. Výroba T 600 byla ve Škodovce ukončena v roce 1952. Celkově bylo vyrobeno 6 342 vozů T 600, z toho 4 242 v Kopřivnici.

Tatraplan byl vyráběn i ve sportovní dvoudvéřové variantě s hliníkovou karosérií – Tatra 601 Monte Carlo a verze závodní T 602 Tatraplan Sport. Vyroben byl i jeden exemplář T 602 Tatraplan Sport používající osmiválcový motor o objemu 2 545 cm³ (později jím byly osazeny vozy Tatra 603). Od Tatraplanu byly taktéž odvozeny prototypy užitkových verzí s motorem T 600 umístěným v přední části karosérie. Existovaly verze sanitka, nebo provedení Pick-Up s přezdívkou „Dakota“. Zajímavým prototypem byl i kabriolet T 600 karosovaný firmou Sodomka ve Vysokém Mýtě a určený jako dar pro J. V. Stalina (Stalin jej však nikdy nepoužil). Tento vůz se dnes nachází v zrekonstruovaném stavu ve sbírkách podnikového muzea v Kopřivnici.

V současnosti patří vozy Tatra 600 – Tatraplan k vyhledávaným objektům automobilových sběratelů a i když se netěší až takové pozornosti, jako jejich větší a starší aerodynamické sestry, taktéž patří k ozdobám setkání historických vozidel. Více jsou však ceněny vozy vyrobené v mateřském závodě.